Základní navigace:

Hlavní menu

Akce

výstava v KAVÁRNĚ OBRATNÍK

Stačí pár centimetrů, kroků, gest, slov a můžeme překročit nějaké hranice. Jsou hranice viditelné a neviditelné Hranice jsou všude kolem nás. Hranice mezi státy, meze mezi poli, ploty mezi zahradami, zdi mezi dvory, obrubníky mezi silnicí a chodníkem, rozhraní mezi počítačem a člověkem, hrana mezi rovinou a propastí, přelom mezi současností a dobou minulou. Jsou i hranice neviditelné, hranice mezi životem a smrtí, přelom mezi dětským světem a světem dospělých, mez mezi dobrem a zlem, ploty mezi rasami, zdi mezi manžely, propasti mezi národy, přelom mezi štěstím a zármutkem. Jsou všude kolem nás. Tolikrát jsme je přikročily, k mnohým jsme začaly být lhostejní a spousty jsme si jich nevšimli, , nebo jsme je přestaly úplně vnímat. Zprůměrňovali jsme si tím svět a zbavili ho jeho roztodivností a zajímavosti Přesto pořád existují a pokud je začneme ignorovat přejede nás auto, něco pošlapeme, někomu ublížíme nebo způsobíme zármutek. Některé viditelné se snažím ukázat, když si jich začneme všímat tak snad v sobě začneme cítit i ty neviditelné

výstava v Klubu v Jelení

VÝSTAVA v "GALERII POD RADNICÍ"

Úplně nejdříve jsme se rozhodli apelovat na „to ohromné“ prostředí města a „nepříjemné“ aspekty systému. Respektive dotýkat se nějak nepochybného tématu sociálního a ekologického. Z čehož vznikla instalace „demižóny“, politizující „stínohra“ a vůbec celá předcházející výstava „Vlci ve městě II.“. Ale tak dlouho jsme probírali a schematizovali určitou ideu, až došlo ke stylizaci, nějakému posunu. Odlehčení, nadsázce, nadhledu. V každém případě nadále akcentujeme na důsledky lidského soužití. Ať už narážkami na strukturu a pochody města. Anebo, jak je tomu v případě malby, zdůrazněním některých lidských povah či postojů. Což je prvotní buňkou a hybnou částí města, nejdůležitějším jeho faktorem. Umístěním dokonale odlišných obrazů a fotek vedle sebe nám přijde přinejmenším zajímavé. Také vzájemně se doplňující. Pozoruhodné může být i rozdílné zpracování stejné myšlenky.

Malby- jsou postaveny především na základě symboliky. A také kontrastů. Na počátku měly varovat, nenápadně a „jakoby nic“ poukazovat na problém-problémek. Celý počin byl zahalen do příběhu o vlcích, ve kterém si ale každý divák musel najít a ocejchovat „ty své zlé vlky“. Z tohoto předchozího podání zbyly obrazy „Madona ve městě“. Toť jedna z královen sídliště (pateticky nadneseno- jsou to ty ženy a dívky, co vídáme ověnčené korálky a barevnými šátky, ve stylu etno, pohybující se pomalu, ve stylu regee, se psy a dětmi uspěchanými šedivými ulicemi). Dále upravený obraz nyní „Vyhnání z Ráje“ a „nehezký“ obraz „Panika“. Tyto malby mají být coby mostem-přechodem do pohádky. Neboť ideovým i koncepčním posunem jsme našli poetičtější pohled na město. Ale nikoli zase tak moc. Protože další výjevy jsou pohádkami převyprávěnými do kulis reálného světa. I oleje jsou tedy takové jakoby z nadhledu. Částečně vtip, částečně banální krajinka, avšak brutálně narušená skutečností. A zároveň sem tam výstraha.

Fotografie- nadhledy. Tento nový pohled na město má umocnit záměr a pocit z konkrétního místa. Díky tomu vyhlížejí focené záběry lyričtěji či vůbec emotivněji. A odkrývají možný rezidentní půvab. Fotky jsou následně upravené tak, aby vznikl celistvější pohled na svět kolem. Události a skutečnosti potom vypadají jinak, násobené novými úhly pohledů. Divák má možnost shlédnout najednou například více ulic, tj. zážitek, který si normálně při běžném pohybu městem až následně promítá sám ve vzpomínce. A konečně uspěchaný, zapocený, kontroverzní dav lidí také dostává nové dimenze. Technicky vzato, při focení z nadhledu je možné sečíst hlavy. Zajímavým fenoménem je i upozornění na členění městského prostoru liniemi a ploty (dělení, škatulkování). Fotografie převážně zachycují genia loci části pražského Smíchova.

VÝSTAVA "KLUB V JELENÍ"

konec výstavy je 9.2.2007

video cca 45 mb

Výstava "GALERIE BARRANDOV" 20.9.2006 - 30.9.2006

Instalaci obrazů (olej, plátno) a digitálních fotografií jsme integrovali pohádkovým názvem- VLCI VE MĚSTĚ, takže se vlastně celý počin stal- přiznáváme- bajkou.

-ach vlku co to je za hluk kolem -to je mír -ale kde to jsme kam jsi mě to dotáhl -do země zaslíbené -jak jsi to poznal -tu nemáš se čeho bát je tu zdrávo bezpečí zábava co žrát -mě se tu nelíbí měj se vlku -neodcházej bojím se být sám

„Nešlo snad o nějaký ucelený pohled na město, život v něm, problémy, a tak. Ale jistě se město stalo inspirací. Zdrojem a důvodem. Všechny obrazy jsou o městě. Vycházejí z nálady v něm nalezené. Takže ho popisují, mluví o něm, ukazují jeho charakter a duši. A tak lze z obrazů číst kritiku, narážky, emoce. Protože je v nich skrytý příběh, a protože obrazy nejsou určené jenom k povrchnímu prohlížení, ale k zamýšlení se a čtení o městě. Rozhodně jsou i svým způsobem alegorické.“ Namalované obrazy mají vyprovokovat už barevností nebo dějem. A třeba přebarvený, idylický obraz dětí se psem pod azurovým nebem má být zarážející svým kontrastem při zařazení do obrazů z města (... ale proč vlastně?). V malbách je příběh- humorný i vážný, s nadsázkou, s provokací, protikladů. Fotografie upozorňují na vrstvy, hranice, mosty a dělící čáry- město je na nich založené, díky nim vzniklo a funguje. Stejně jako malby vyjadřují i fotky nějaký příběh z určitého úseku, vybraného času a místa. Samozřejmě jako vždy je zde osobní pohled. Ovšem není to „vzpomínání“ na město, ale výběr pro autora zajímavých, neobvyklých či podnětných částí. „Nechtěli jsme říci ani ukázat, kdo nebo co je tím vlkem ve městě. Obrazy nejsou návodem k nalezení odpovědi. Obrazy jsou naším příběhem, ve kterém my víme, kde jsou a co jsou vlci. Je to příběh z našeho města.“

Přidána zpráva z happeningu dne 26.2.2006

HAPPENING: „ZIMNÍ AUKCE ČESKÉ REPUBLIKY- I.“ Této taškařice se zúčastnili: Dominika Kurková, Tereza Višinková, Kristýna Trojanová, Ivan Čapka, pes Pé-es, pes Tim. Cílem a účelem bylo: Otestovat, případně potvrdit prodejnost české republiky (záměrně píši s „malými“- nebyla celá). Myšlenka před činem: Stalo se již banalitou procházet v centru Prahy kolem krámů s czech made original bohemia ruskými bábuškami, rumunskými brašnami, slovenskými tomahavkami a jinými suvenýry. Není divu, jest to prodávané a navíc nic jiného obchodníci neberou, neboť jest potom poptávka, a proto…No nevadí, alespoň máme pěkné centrum- slušivé, památkově chráněné kanclíky s pohledem na pestrobarevné uličky nabízející romantiku východu. Nuže, nedalo nám nezkusit vytěžit z bohaté tržní pouti. I vydali jsme se do míst, kde zazářilo srdce neonové. A vzali věc od základu a velkoryse. Uspořádali jsme aukci rovnou České Republiky, nabízejíce zlatou cihlu. A prodávali „hand made in Bohemia“. Leč zdáli se turisté poněkud uondanými nabídkami podobnými. A navíc někteří (asi tři) rozpoznali, že jde pouze o žert- ti se zajímali. Zima byla krutá, davy mírně otupělé, a tak naostro zkusíme prodati věc se Sluncem. Výsledek: O celou republiku dosud není zájem.

Do sekce Olej jsme přidali nový obraz a budou nové vtipy.

21.1.06 - v dnešním světě kompjůtrů ju tu tu... .." vznikly stránkly www

Hlavní menu:

Navrcholu.cz

Created by: J-A-M [webdesign]

XHTML
CSS